Nápor poznatkov modernej prírodovedy a technického zdokonaľovania a rozvoja upriamil našu pozornosť na otázky: Čo je človek? Čo znamená ľudské bytie? A hoci tento problém nie je nový, otázka človeka vzbudzovala pozornosť už gréckych filozofov (u Aristotela peri ta anthrópina), intenzívnejšia je naliehavosť tejto otázky práve pod tlakom nových poznatkov vedy a techniky. Tento stav výstižne popísal Heidegger, kde podľa neho množstvo poznatkov a znalostí zhromaždených o človeku neprinieslo istotu vedomostí o tom, čo človek naozaj je.

Ve své disertační práci hledá autor odpověď na otázku, proč byla v moderní době filosofie, jako možný základ života člověka a společnosti, nahrazena ideologií. Zabývá se historií pojmu ideologie, filosofickými teoriemi ideologií a zkoumá ideologii jako historický fenomén. V závěru předkládá své pojetí a definici totalitní ideologie. Se svolením autora publikujeme část této práce, která se zabývá korespondencí mezi Ericem Voegelinem a Hannah Arendtovou. 

Autor ve svém příspěvku vyzdvihuje přínos monografie s názvem O revoluci od Hannah Arendtové. Dokládá, že v zakladatelském aktu politického společenství lze sledovat dva „bludné kruhy“ – bludný kruh legitimity moci a bludný kruh legitimity zákonů. Zatímco s prvním si zdařilá americká revoluce dlouho nevěděla rady, druhý, který odkazuje k potřebě autority sankcionující pozitivní zákonodárství, ji uvedl do teoretických obtíží. Stať ukazuje, že Arendtová důsledně trvá na možnosti nacházet prameny autority výhradně v prostoru politického jednání.

This chapter is from Political Leadership and Rhetoric in Democracy, Lee Trepanier, ed. Cedar City, UT: Southern Utah University Press, 2010. Southern Utah University has given Voegelin Principles permission to reprint this.

Profesor německé univerzity Erlangen-Norimberk Ilja Šrubař ve svém příspěvku odpovídá na otázku, proč se neoliberalismus stává postsocialistickou světonázorovou alternativou. Původní znění vyšlo v Sociologickém časopise (XXXII, 1/1996) v rámci cyklu Čeští sociologové v zahraničí. Zde vychází rozšířené s úpravami a s laskavým svolením autora. 

Bei dem vorliegenden Aufsatz handelt es sich um die überabeitete Fassung eines Vortrages, der am 08. Dezember 2012 im Rahmen des Symposiums Politik, Repräsentation und Wahrheit: 60 Jahre Eric Voegelins The New Science of Politics in München gehalten wurde. Veröffentlicht mit der Genehmigung von Eric-Voegelin-Gesellschaft.

The following excerpts are from David D. Corey, paper was originally published on The Imaginative Conservative, on-line journal of liberal learning, politics, political economy, literature, the arts and the American Republic in the tradition of Russell Kirk, T.S. Eliot, Edmund Burke, Irving Babbitt, Wilhelm Roepke, Robert Nisbet, Richard Weaver, M.E. Bradford, Eric Voegelin, Christopher Dawson, Paul Elmer More and other leaders of Imaginative Conservatism. It appears here with theirs permissions.

Přestože Erica Voegelina a o dva roky staršího Leo Strausse pojilo celoživotní přátelství i dlouholetá exilová zkušenost, jejich přístup k učení italského politika, filozofa, diplomata, spisovatele, historika a vojenského teoretika Niccolòa Machiavelliho se poněkud lišil. Studie s názvem “Voegelin: Machiavelli and His Context,” vychází z publikace Machiavelli’s Art of Politics a byla přeložena a publikována s laskavým svolení autora. Původní znění textu najdete na stánkách voegelinview.com. 

We remind 32nd International Meeting of THE ERIC VOEGELIN SOCIETY, 2016. VoegelinView and American Political Science Association Meeting, September 1-4, Philadelphia, PA, USA.

Ľudská prirodzenosť ako kľúčový prvok z hľadiska skúmania filozofickej antropológie. Človek ako nanajvýš problematická a komplexná bytosť spomedzi všetkých ostatných živočíchov. A aj keď s nimi zdieľa rovnakú štruktúru skutočnosti a jeho konštitúcia je závislá na tých istých vrstvách bytia, napriek tomu je v čomsi špecifický.