Text vychází z publikace sledující vývoj politiky a médií v konzumní postkomunistické společnosti na základě výsledků výzkumu hodnot Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES). Úryvek publikujeme se svolením autora a nakladatelství k 80. výročí úmrtí T.G. Masaryka.        

To, co může přiblížit dnes již zcela neotřelý a rovněž nadčasový pohled na politiku a demokracii, je nepochybně pohled Masarykův. Podívejme se v den výročí jeho umrtí podrobněji na 28. svazek Spisů, který vyšel pod názvem Politika vědou a uměním a na Masarykovy Ideály humanitní. 

Profesor německé univerzity Erlangen-Norimberk Ilja Šrubař ve svém příspěvku srovnává myšlení dvou zdánlivě odlišných osobností, kteří jsou znepokojeni osudem svých národů. Původní znění článku vyšlo v Sociologickém časopise (XXXIV, 4/1998), zde vychází s laskavým svolením v rozšířeném znění v rámci cyklu k 80. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka.

Autor ve svém příspěvku sleduje proměny přístupu prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka k pozitivismu. Přestože už v samých počátcích svého myšlenkového působení kriticky přijal Comtovy pozitivistické názory, Francouzskou revoluci respektuje a v duchu jejích nosných idejí spojuje své pojetí demokracie s odkazem české reformace. Masaryk hovoří o ideově zakotveném racionální řádu vesmíru, přírody i dějin, přičemž vlastní jádro filosofie spatřuje v etice člověka. Vymezuje tím místo i subjektu, jemuž principiálně propůjčuje možnost se aktivně a odpovědně podílet na věcech veřejných a směřovat společnost k humanitě a vyspělé demokracii.

Text vychází z Voegelinových pozdních prací psaných v letech 1960 až 1977, kdy se hlouběji zabýval individuální zkušeností transcendence a její symbolizací. Úvahy byly publikovány v uceleném souboru v roce 1990 na The University of Missouri, Columbia, v českém jazyce vyšly v nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) v Brně.        

V roce 2015 vydalo nakladatelství CDK v Brně výbor Voegelinových textů ze šedesátých a sedmdesátých let, do jehož názvu byl převzat podtitul jedné ze studií, které jsou v něm zahrnuty: Zkušenost a symbol.[1] Záměrem výboru je přiblížit jednu zřejmě méně známou, avšak podstatnou vrstvu Voegelinovy filosofie.

Paper presented at a Conference on “Israel und die kosmologischen Reiche des Alten Orient. Symbole der Ordnung in Eric Voegelins Order and History, Vol. 1”. Hochschule für Philosophie, München. 15-16, Mai, 2017. 

A look back in history the Eric Voegelin Society Meeting offers a text by Meins G. S. Coetsier from Ghent University, FWO Flanders. Although it was written more than seven years ago, it is the current issue. Prepared for delivery at the 2010 Annual Meeting of the American Political Science Association, September 2-5, 2010.

We remind 33rd International Meeting of THE ERIC VOEGELIN SOCIETY 2017. VoegelinView and American Political Science Association Meeting, August 31-September 3, San Francisco, CA, USA

Voegelinova prednáška „Structures of Consciousness“ sa uskutočnila v dňoch 21. – 24. novembra 1978 na York University v Toronte v rámci konferencie „Hermeneutika a štrukturalizmus: splývajúce horizonty“ („Hermeneutics and Structuralism: Merging Horizons“). Po prvý krát bola publikovaná vo Voegelin Research News 2, no. 3 (september 1996) a je taktiež súčasťou vydaného súborného Voegelinovho diela „The Collected Works of Eric Voegelin, vol. 33, The Drama of Humanity and other Miscellaneous Papers 1939–1985“, pod názvom „Structures in Consciousness“. Publikované so súhlasom Eric Voegelin Society (EVS).