Politická masová hnutí označená jako gnostická

Jazyk: 
čeština ()

Esej s názvem Die gnostischen Massenbewegungen unserer Zeit publikoval Eric Voegelin v časopise Wort und Wahrheit v roce 1960, v anglické verzi se poté objevila v knize Science, Politics and Gnosticism, kde dále podrobněji popisuje strukturální podobu ideologických masových hnutí s politickými náboženstvími. Do českého povědomí se dostává toto dílo o mnoho let později.  

Autoři: 
Eric Voegelin

Modernita ako imanetizácia eschatónu – kritické zhodnotenie gnostickej tézy Erica Voegelina

Jazyk: 
slovenština ()

Eric Voegelin formuloval jednu z najpodnetnejších téz o teologických základoch moderného progresivizmu a revolučného myslenia. Podľa neho je charakter modernity vo svojej podstate gnostický. Cieľom tejto eseje[1] je ukázať, prečo nie je prvá verzia Voegelinovej gnostickej tézy, tak ako bola rozpracovaná v New Science of Politics (Nová veda o politike) (1951), presvedčivá.

Autoři: 
Matthias Riedl

Účast a průzračnost. Voegelinova kritika fenomenologie Edmunda Husserla

Jazyk: 
čeština ()

Eric Voegelin je velmi dobře znám pro své mnohé schopnosti učence, včetně badatelských výzkumů v oblasti politického gnosticismu, tří tisíců stránek z dějin politických idejí a nedokončené pětidílné filosofie dějin.[1] Méně známé jsou Voegelinovy podstatné příspěvky k filosofii vědomí.

Autoři: 
John R. White

Sužovaní nudou: Voegeliniánsky pohľad na Dostojevského Besov

Jazyk: 
slovenština ()

Článok bol pôvodne publikovaný v anglickom jazyku ako „Bedeviled by Boredom: A Voegelinian Reading of Dostoevsky's Possessed“ v časopise Humanitas a je o znudenosti. Nezaoberá sa nudou ako problémom analytickej filozofie, ani nudou ako špecificky politickým problémom. Hoci znudenosť dokáže vzbudiť otázky filozofické a politické, a často tak aj robí, na tomto mieste ju analyzujeme ako problém ľudskej existencie. Je to práve tento dôvod, kvôli ktorému sa odvolávame na dvoch existenciálnych mysliteľov: na Erica Voegelina (1901-1985) a Fjodora Michajloviča Dostojevského (1821-1881).

Autoři: 
Richard G. Avramenko

Eric Voegelin a totalitarismus

Jazyk: 
čeština ()

Není příliš časté, aby jedna a táž postava byla nahlížena ze dvou různých pozic, jež jsou v kontextu západního světa diametrálně odlišné. Předně, Eric Voegelin odmítl středoevropský provincialismus a důraz na filosofii Martina Heideggera, protože byla jednou z prvních explicitních koncepcí usilujících o rozdělení celistvosti Západu. On sám ovšem z této tradice pocházel, a byl si tudíž vědom toho, že má v německo-francouzském myšlení hluboké kořeny. Za druhé, právě racionalistická tradice kontinentální Evropy, tolik potlačující zkušenost jako jeden z hlavních prvků anglosaského myšlení, podle jeho názoru vedla k pozdějšímu vzniku totalitních režimů. Filosofie Západu tedy čelila rozkolu, který přetrvává do současnosti.

Autoři: 
Petr Andjelkovski

Totalitarizmus – stručná analýza fenoménu u Arendtovej, Arona, Voegelina a Straussa

Jazyk: 
slovenština ()

V 20. storočí výrazným spôsobom ovplyvnili politické i spoločenské udalosti a zasiahli životy stovky miliónov ľudí totalitárne režimy, fašizmus, nacizmus a komunizmus. Podľa Hannah Arendtovej boli tieto totalitarizmy radikálne novým fenoménon, ktorý v predchádzajúcich dejinách nemal obdobu. Čo je totalitarizmus? Čo je jeho podstatou? Čo viedlo k totalitárnym režimom a aké sú ich príčiny?

Autoři: 
Igor Paulíček

Epistemologie Raymonda Arona, sociologa fascinovaného jedinečným

Jazyk: 
čeština ()

V rámci tématu Totalitarismus představujme se svolením Sociologického ústavu AV ČR text Marka Skovajsy, který se věnoval jednomu z největších myslitelů, současníkovi Erica Voegelina, Raymondu Aronovi. Připomíná jeho široký rozhled, rozsáhlé dílo k dějinám sociologie, filosofii dějin, kritice totalitarismu a analýze moderní společnosti.  

Autoři: 
Marek Skovajsa

Obnova vedy u Erica Voegelina

Jazyk: 
slovenština ()

Autor knihy Science, and Democracy ve stati The Recovery of Science in Eric Voegelin in Technology sleduje debatu týkajúca sa scientizmu (odkazujúca takisto na pozitivizmus a vedecký redukcionizmus), polemiku nad platnosťou použitia metód prírodných vied na vedy spoločenské. Túžba pozitivistu zbaviť sociálne vedy ich subjektívneho prvku odhaľuje jeho alebo jej predpoklady o tom, že realita pozostáva len z imanentnej existencie, a že poznanie možno odvodiť len z externých objektov, ktoré zodpovedajú vedeckej metóde. Tvrdenia ohľadne transcendencie alebo estetiky sú považované za také, ktoré spadajú za hranice vedy, a z tohto dôvodu aj mimo hranice poznania.

Autoři: 
Lee Trepanier

Stránky