Emeritní profesor Univerzity Karlovy Milan Sobotka patří mezi přední odborníky na dílo Hegelovo, zabývá se hlavně německým idealismem a fenomenologií. Napsal celou řadu monografií a desítky článků věnovaných novověké filosofii, zejména německé. V rámci našeho projektu Nahlížíme do knih se podíváme na jeho komentář k Hegelovu pojednání nazvaném Víra a vědění.

This article of the excerpt is from Eric Voegelin and the Continental Tradition: Explorations in Modern Political Thought (University of Missouri Press, 2011). Originally published in the partner portal the Voegelinview and it is republished here with permission from. Autor Cyril O’Regan is the Huisking Professor of Theology at the University of Notre Dame. He specializes in systematic and historical theology, with specific interests in the intersection of continental philosophy and theology, religion and literature, mystical theology, and postmodern thought.

V projektu nazvaném Nahlížíme do knih otevíráme knihu z nakladatelství Oikoymenh Eric Voegelin: Věda, politika a gnóze. Autor zde popisuje svoji tezi o gnostické povaze modernity, analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice. Jako největšího ze spekulativních gnostiků označil G.W. F. Hegela.       

Die deutsche Übersetzung von Voegelins Essay „Hegel – A Study in Sorcery“ erschien erstmals 1999 im Rahmen der Occasional Papers. Dieser Beitrag ist entnommen und Veröffentlicht mit der Genehmigung für das Voegelin Principles von Eric Voegelin Gesellschaft und Editor Peter J. Opitz. 

Filosof Jiří Olšovský se ve své studii vrací k pramenům, společně s T. G. Masarykem hledá možnost obrody národního života a pokouší se mu vdechnout nový impuls ve století jednadvacátém, pátrá po skutečné demokracii a životě pod zorným úhlem věčnosti či bytí samého. Článek vychází v rámci tématu Patočka a Masaryk zdánlivě nesouznějící a ke 100. výročí založení Československé republiky.   

Česko-německý historik Bedřich Loewenstein promýšlí ve svém textu masarykovské Otázky sociální v prizmatu Karla Marxe. Masaryk i Marx jsou podle jeho slov netknuti otřesem všech hodnot občanské civilizace, ztrátou jistot a zdánlivé samozřejmosti, kterou nám nadělilo dvacáté století. V jeho interpretaci jsou „modernisty“ věřící v náhražkovou prozřetelnost smysluplných dějin a v racionální pokrok jako jejich nejvlastnější kostru; věří v sebeurčení člověka a společenských skupin, ve vědu a spravedlnost, v hodnotu práce a lid, v případě Masarykově v demokratický socialismus, či přesněji v „li­dový demokratism“...  

V rámci aktuálních úvah o socialismu na portálu Voegelin principles představujeme se svolením Sociologického ústavu AV ČR text Jiřího Musila, který se věnoval nejenom sociologii města, ale zasvětil svůj život též dílu T. G. Masaryka. Popisuje ho jako osobnost, která ačkoliv z krátkodobého hlediska podcenila politickou sílu radikálního marxismu a nevnímala ještě nebezpečí spojení nacionalismu se socialismem, a ačkoliv nepostřehla řadu strukturálních přeměn průmyslových kapitalistických společností své doby, z hlediska dlouhodobého byl jeho pohled na sociální otázku a na osudy marxistického socialismu značně předvídavý. 

Měsíc srpen budiž připomínkou potlačeného experimentu s názvem Socialismus s lidskou tváří a zároveň prostorem k malé rekapitulaci cesty reformovaného socialismu po roce 1989. Je patrné, že se stále dějinně vracíme k ekonomickému a společenskému řádu, který se historicky ukázal jako nefunkční, a to i v době, kdy již poměrně spolehlivě odhalujeme chorobné cíle socialismu, komunismu a nacismu, a kdy jsme si již prožili ty nejkrutější doby naší civilizace. Moderní demokracie západního typu jakoby se nám stále více vzdalovaly. Článek vychází v rámci tématu Fenomén totalitarismus.    

Bei dem vorliegenden Papier handelt es sich um die schriftliche Fassung des Vortrags von Kurt A. Raaflaub auf dem vom Münchner Zentrum für Antike Welten am 25. April 2014 in München veranstalteten Workshop zum Thema „Eric Voegelin und die Altertumswissenschaften. Perspektiven zur Beschreibung antiker Kulturen“. Dieser Beitrag ist entnommen und Veröffentlicht mit der Genehmigung für das Voegelin Principles von Eric Voegelin Gesellschaft und Editor Peter J. Opitz. 

Thanks to advances in international communication and travel, it has never been easier to connect with the rest of the world. As philosophers debate the consequences of globalization, cosmopolitanism promises to create a stronger global community. Cosmopolitanism in the Age of Globalization examines this philosophy from numerous perspectives to offer a comprehensive evaluation of its theory and practice. Bringing together the works of political scientists, philosophers, historians, and economists, the work applies an interdisciplinary approach to the study of cosmopolitanism that illuminates its long and varied history. This paper was published by authors with the permission of The University Press of Kentucky and Voegelinview. It appears here with theirs permissions.